Samurajové byli středověcí bojovníci, kteří se vyznačovali bezmeznou oddaností svým pánům. Čest pro ně byla nejdůležitější a nejhorší ze všeho bylo padnou do rukou nepřítele. I v zajetí si samurajové brali život raději sami, nejčastěji pak tradiční sebevraždou "seppuku". Kromě umění boje ovládali samurajové také spoustu dalších činností, třeba skládání básní nebo čajový obřad. Byli velmi vzdělaní a zruční.
SEBEVRAŽEDNÝ RITUÁL SEPPUKU
Seppuku neboli harakiri je japonský rituál, kterým mohl samuraj vyjádřit nesouhlas s jednáním svého pána, "vysvobodit" se ze zajetí nebo získat ztracenou čest. Jediní, kdo mohli seppuku vykonávat, byli právě samurajové. Jiným vrstvám obyvatelstva nebyl rituál dovolen. Před sebevražedným aktem byla nutná modlitba a četba básně s tématikou pohrdání smrti. Samotná sebevražda se pak prováděla mečem, vkleče a to vodorovným řezem břišní dutiny zleva doprava. Nutná je také přítomnost pobočníka, který "mučedníkovi" následně setnul hlavu. Právě oblast břicha je v Japonsku považována za centrum těla i duše a jeho proříznutím dává samuraj najevo očistu vlastního nitra.
SAMURAJSKÝ MEČ - KATANA
Katany byly samurajské meče s jednosečnou a velmi ostrou čepelí. Katany byly ztělesněním samurajského kodexu cti "bušidó", který říkal, že meč nesmí být nikdy zneužit. Meče vážily zhruba 1,5 kg a jejich výroba byla ústně předávána. I přesto, že katany téměř vymizely zejména pro přísnou regulaci vlastnictví, díky několika nadšencům se tradice jejich výroby zachovala až do současnosti.